Autorem článku je Dag Jeger, externí redaktor a odborný poradce NETGURU.

S argumentací, že výpadek počítačové sítě představuje potenciální ztrátu pro jejího uživatele, asi nemá smysl polemizovat.  Většina nejen marketingových a propagačních materiálů, ale i celkem odborných publikací věnovaných informačním a komunikačním technologiím líčí, jaké katastrofické následky může pro podnik, organizaci nebo instituci státní či veřejné správy mít byť i velmi krátkodobý výpadek v činnosti celého informačního systému nebo snad i jeho nevelké části. Operuje se obvykle s na první pohled velmi obvyklými a srozumitelnými pojmy, jako je odolnost, dostupnost nebo spolehlivost. Každý si je dovede představit z běžného života celkem bez potíží. Ale jak je to s jejich definicí, realizací a především s dopadem v ICT praxi? Jsou takové hodnoty jako třeba magické zaklínadlo zvané „pět devítek“ skutečně tak důležité a vážné, že se vyplatí na jejich dosažení plýtvat zdaleka ne nezanedbatelnými, kulantně řečeno, prostředky?

1. Většinou se hovoří v souvislosti s dostupností o tzv. pěti devítkách, tj. 99, 999 %. Taková dostupnost reprezentuje při ročním provozu výpadek v délce 5 minut a 15 vteřin. Má taková dostupnost praktický smysl a jaká je případně prakticky únosná hodnota dostupnosti?
 
2. Navýšení dostupnosti o několik procent obvykle představuje navýšení nákladů na pořízení popř. poplatků za využití v mnohem vyšších řádech. Lze určit optimální poměr mezi náklady a užitnou hodnotou dostupnosti?

3. IP/MPLS síť tvoří soustava aktivních i pasívních prvků. Které z nich a jakým způsobem se podílejí na spolehlivosti a dostupnosti sítě, resp. síťových služeb, a jak lze jejich spolehlivost zvyšovat?

4. Dostupnost je z matematického hlediska definována poměrně jednoduše prostřednictvím hodnot střední doby mezi poruchami a dobou poruch. Ve skutečnosti i v nepříliš složitém systému s rostoucím počtem komponent vede vyhodnocení k velmi složitým pravděpodobnostním výpočtům. Jak se prakticky určuje dostupnost sítě a kdo a jak zaručuje, že hodnoty nabízené uživatelům nebo uváděné v SLA jsou opravdu reálné?

5. Mají SLA vůbec nějaký dopad na dostupnost a její zvyšování například poskytovatelem nebo slouží jen především jako základna pro účtování za poskytované služby, řešení sporů a případné sankce?