Autorem odpovědí na redakční otázky k tématu Přenos videa a hlasu v IP sítích je Ing. Mikuláš Labský, ředitel úseku Telekomunikační služby, ČD - Telematika a.s.

1. Jak se odrážejí současné požadavky na VoIP a multimediální přenosy IP na nárocích na datové sítě?

Datové sítě, které přenášejí VoIP a multimediální obsah, jsou dnes vystavovány mnohem větším nárokům na kvalitu i šířku přenosového pásma. V případě VoIP se jedná hlavně o kvalitativní nároky na přenos prostřednictvím IP, a to např. ztrátovost, zpoždění nebo rozptyl (jitter) IP packetů přenášejících kódování hlasů. U multimediálního videoobsahu rostou nároky na přenosové pásmo. Dnes se už ve větší míře setkáváme s HD videem, které se postupně stává standardem, a to jak v on-demand obsahu, tak v televizním vysílání. V případě realtime přenosu televizních kanálů pro IPTV se to odráží ve zvýšené kapacitě okruhů pro IPTV. V České republice se běžně nabízí 50 až do 150 televizních kanálů, kapacity pro tento přenos se v páteřních sítích pohybují od 500 Mb/s až do 1Gb/s. S nástupem dalších standardů, jako je 3D TV přenos, očekáváme další narůst těchto kapacit.

2. Jak se projeví stále se rozšiřující požadavky na mobilní multimediální přenosy na vlastnostech přenosových sítí?

S příchodem smartphonu je citelný nárůst požadavků na obsah, který chtějí mít uživatelé k dispozici ve svém mobilním telefonu. Zařízení jsou dnes schopna přijímat video i v HD kvalitě. Na tyto zvýšené nároky ze strany uživatelů se připravují jak provozovatelé obsahu (např. YouTube), tak provozovatelé mobilních sítí. Myslím si, že první skupina je na tento stav již připravena, u té druhé je vidět, že požadavky zákazníků předběhly vlastní připravenost mobilních sítí. Posilovaní páteřních spojů k základnovým stanicím pravě s nástupem 3G sítí a ve světě i LTE sice pokračuje, ale určitě ne tak, jak by si to uživatelé představovali. Příčinou toho je, že mobilním operátorům samozřejmě tento „business case“ nevychází, koncoví uživatelé platí čím dál méně za datové služby a oni musejí více a více investovat. Na druhou stranu mohu potvrdit, že i v Česku se hlavní operátoři rozhodli spustit masivní výstavbu „backhaulu“ k základnovým stanicím na optice.

3. Stále častěji se hovoří o architektuře IMS (IP Multimedia Subsystem). Co označuje a jak jsou na ni naši operátoři i poskytovatelé služeb připraveni?

Ano, IMS je architektura, která pomáhá operátorům (hlavně mobilním), kteří nabízejí různé druhy přenosu na několika odlišných platformách, vše sjednotit pomocí IP. Bohužel přechod ze starších platforem na IMS je značně komplexní záležitost spojená s dovybavením různých částí mobilní sítě pro IP přenos, počínaje základnovou stanicí, přenosovou cestou až po hlavní řídicí ústředny. Myslím, že operátoři v Česku jsou i z pohledu toho, že patří k nadnárodním skupinám, dobře připraveni, a to hlavně díky spolupráci se sesterskými a mateřskými společnostmi ve vyspělých státech.

4. Jak je celkově pokročilá standardizace multimediálních přenosů v IP sítích, kam směřuje, co lze v budoucnu očekávat?

Inteligentní přenos multimédií je v dnešní době největší technologickou výzvou pro IP sítě. V návrhu takové sítě je možné se opřít o standardy typu „draft-rosen-vpn-mcast-15“, které si našly své místo a dle nichž jsou současné sítě stavěny. Nejde pouze o to dostat obsah z místa A na místo B, ale dostat ho tam inteligentně, tedy nereplikovat po cestě, nýbrž replikovat až na hraně IP sítě - v případě multicastového obsahu - a mít zároveň vhodně rozmístěny a duplikovány zdroje v případě multimediálního obsahu unicastového. Budoucnost je v nově budovaných, takzvaných „next-generation network (NGN)“ sítích, pro které vznikají nové protokoly (většinou úpravou protokolů stávajících, určených pro unicastový provoz), jako je mVPN, mLDP. Dále bude nezbytné začít využívat možnosti šíření multicastového obsahu nativně, veřejnou sítí a distribucí mezi jednotlivými autonomními systémy (nikoliv pouze v rámci vlastního autonomního systému, jak je tomu v dnešní době), pro což již standardy existují, leč vyžaduje to „konkurenční“ spolupráci. V neposlední řadě lze také očekávat stále rostoucí požadavky na přenosové kapacity.

5. Kromě QoS neexistuje v IP sítích jednoznačná definice kvality a parametrů služeb. Jak se bude vyvíjet standardizace v poskytování hlasových a videoslužeb v IP sítích z hlediska standardizace jejich kvality? Vzniknou nějaké standardy, nebo si lidé postupně zvyknou, že služby mohou být ze své podstaty ne zcela spolehlivé?

QoS (a například SLA) jsou pouze jedny z kvalitativních ukazatelů, které jsou samy o sobě chápany jako jakýsi standard. Skutečnost je ovšem taková, že koncový uživatel požaduje služby zcela bezvýpadkové. V případě multimediálních služeb je tento fakt pro uživatele o to důležitější, o co jednodušší je si zhoršených parametrů povšimnout. K takovému stavu je možné se pouze přiblížit, nikoliv uvést ve standard, byť sebelépe napsaný a zdokumentovaný. Myslím si, že spolehlivost takto doručovaných služeb je na vzestupu a uživatelé si brzy uvědomí výhody těchto technologií a pohodlí, které pro uživatele přinášejí.

6. Jak nejlépe postupovat v případě přizpůsobení či modernizace stávající IP sítě s ohledem na její využívání pro IP přenosy?

Určitě je důležité v rozumných krocích navyšovaní přenosových kapacit v celé síti. Dnes se v Česku ve výměnném bodě NIX, v peaku, pohybujeme nad 200 Gb/s, a to ještě část operátorů „peeruje“ mimo něj. V páteřních linkách mezi důležitými městy dnes operátoři standardně používají několik 10 Gb/s linek. Do budoucna se čeká na použitelnější (lépe standardizovanou a cenově přístupnější) technologii 100 Gb/s. S navyšováním kapacit konkrétních propojení jsou samozřejmě spojeny i výpočetní výkony všech prvků v síti, které musí pakety zpracovávat. Nemalou pozornost musí operátoři věnovat i základní vrstvě a mít k dispozici přenosové médium odpovídající dnešním nárokům. Což je v případě metropolitních sítí jednoznačně optika a v dálkových přenosech robustní DWDM systémy. Zkušenost říká, že přibližně každé 2-3 roky dochází k řádovému posunu nároku na kapacity, a proto je nutné s tímto faktem počítat.

7. Plánujete v tomto nebo příštím kalendářním roce uvést na český trh nový produkt, který souvisí s přenosem hlasu a videa?

V IP síti prošla ČD - Telematika výraznou změnou v letech 2010-2011. Dnes nabízíme „transportní“ služby pro data, hlas a hlavně videoobsah, a to v již zmiňovaném multicastu, který je základem pro služby IPTV. Vzhledem k tomu, že se specializujeme na páteřní datové přenosy a služby, pociťujeme právě v transportních multicastových službách výrazný posun a v této oblasti také očekáváme nové modifikace a přizpůsobení produktu požadavkům zákazníků z řad ISP.