Autorem odborného článku k hlavnímu tématu je externí redaktor Dag Jeger

Motto: „Mezi lety 2010 až 2015 dojde ke čtyřnásobnému nárůstu množství dat přenesených v datových centrech.“ Cisco Global Cloud Index

A to není všechno. Pouze sedmnáct procent veškerých dat přenesených uvnitř datových center pochází z komunikace jejich koncových uživatelů, sedm procent provozu je generováno komunikací mezi datovými centry, například replikacemi nebo zálohováním, a zbývajících sedmdesát šest procent je režijní komunikace mezi jednotlivými zařízeními. Jinými slovy řečeno, na jeden přenesený byte uživatelských dat připadají další čtyři byty režie. Podle dva roky starých odhadů v roce 2015 dosáhne množství dat přenášených mezi uživateli a datovými centry 4,8 zettabyte. Pro představu, řádová předpona „zetta“ znamená 10²¹ dekadicky nebo 2⁷⁰ binárně, tedy jedničku a za ní jednadvacet nul. Vzdálenost čtyř světelných let do naší nejbližší hvězdy, Proximy Centauri, vyjádřená v milimetrech dá číslo více než desetkrát menší. Lepší příměr jsem nenašel.

Nějakých čtyři sta padesát let před naším letopočtem Zénón z Eleje, filosof takzvané předsokratovské éry, libující si v paradoxech mezi logikou a smyslovým vnímáním, v jedné ze svých aporií (v řečtině doslova „ne-cesta“) dokazuje, že i nejrychlejší běžec té doby, Achilles, není schopen dohonit pomalou želvu. Podstata rozporu je jednoduchá. Achilles na procházce po středomořském pobřeží dnešního Turecka zmerčí želvu, dostane chuť na želví polévku, případně šťavnatý želví bifteček. Několika skoky doběhne na místo, odkud želva vyrazila, nicméně ona mezitím, byť pomalu, ale o kousek popoleze. Achilles pokračuje dál, až dosáhne místa, kde se plaz, želva patří mezi plazy stejně jako krokodýl nebo zmije, nalézal v okamžiku, kdy hrdina dosáhl jeho výchozího bodu. Želva má opět náskok, sice malý, ale náskok, a naštvaný Achilles opět vyráží za ní. Želva opět popolézá. A tak antický hrdina zkracuje geometrickou řadou vzdálenost mezi ním a želvou, nikdy ji však podle Zénóna nedohoní. Z filosofického hlediska popřel Zénonovy aporie asi o sto padesát let později Aristoteles, nicméně při pohledu na dnešní outsourcinková, klaudová a bůhvíjaká další virtuální konečná řešení mám velmi nepříjemný pocit, že Zénón nebyl až tak daleko od pravdy.

Vraťme se ale k tématu. Outsourcing, cloud computing i neskutečný boom internetových aplikací poskytujících nejrůznější služby jednoznačně vedou a dále povedou k nebývalému zvyšování provozu mezi uživateli a datovými centry. Jednotlivé drobné datové potůčky a říčky se u vstupu do datového centra slévají ve stále mohutnější obousměrný datový veletok. Nejjednodušší řešení, rozšiřování koryta, tj. zvyšování propustnosti sítě, zajišťující přenos dat mezi datovým centrem a zbytkem světa, sice může dočasně vést ke zlepšení, dlouhodobě však nejspíš nepůjde o finančně i technicky efektivní řešení. Obrovský počet požadavků, které datová centra musejí zpracovávat, vede k druhému, rovněž již zmíněnému fenoménu, obrovskému růstu interních přenosů mezi jednotlivými prvky, servery, datovými úložišti a dalšími síťovými komponentami uvnitř centra samého. Výkonnost interní komunikační infrastruktury musí být schopna takové přenosy nejenom zajistit, ale, vzhledem k tomu, že životnost datových center by neměla být krátkodobou záležitostí, měla by být schopna i do relativně vzdálené budoucnosti vyhovět zvyšujícím se požadavkům. 

Nárůst výkonnosti ať již interní či distribuční infrastruktury však s sebou může nést další neméně důležité a mnohdy i závažné konsekvence. Každé další instalované zařízení nejenom spotřebovává elektrickou energii, ale také vyrábí odpadní teplo, stojí peníze, které prodraží provoz centra a potažmo i služeb, které poskytuje. Spolehlivost a životnost celku klesá, o bezpečnosti nemluvě. Zranitelnost systému roste úměrně jeho složitosti, složitost bezpečnostních systémů úměrně zranitelnosti. 

Do hlavy se mi tak neodbytně dere otázka, zda neexistuje v budoucnu reálný bod zlomu, kdy se ukáže, že držet si malinké servříčky hezky doma v serverovničce a komunikovat s okolím jen tehdy, potřebuji-li nutně informaci, kterou nedisponuji, se stane ekonomicky efektivnějším a energeticky méně náročným, než budování a využívání gigantických datových center, které budou spotřebovávat většinu výkonu bezjaderných elektráren spalujících biomasu či jinak využívajících obnovitelné zdroje, a chrlit zettawatty odpadního tepla, které bude ohřívat zeměkouli od severu k jihu. A nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby kvůli výpadku jednoho z nich došlo k datovému přetížení celosvětové datové sítě a kaskádovému datovému blackoutu. Kam by se hrabal totální výpadek elektřiny.

Nepovede-li extenzívní přístup k datovým přenosům v distribučních sítích i uvnitř datových center k dlouhodobě udržitelnému uspokojování nároků uživatelů na služby informačních a komunikačních technologií, musí nastoupit optimalizace provozu. Ne všechna data nutně musí doproudit až do datových center, na každý byte uživatelských požadavků musí nutně vyvolat čtyři byte interního provozu centra. Cest je mnoho, dnešní téma Netguru nejspíš mnohé z nich osvětlí nebo alespoň přiblíží.
Jo, a už víte, kdo nebo co je v naší analogii Achilles a kdo či co želva?