Autorem odborného článku je externí redaktor Dag Jeger

Motto: „Jakmile tyto změny přesáhnou hranici míry, dochází v uzlovém bodě k přerušení vývoje, ke kvalitativnímu skoku, v němž stará kvalita zaniká a vzniká nová. Prvky nového se nakupily ve starém, stará kvalita již brzdí další rozvoj a důsledkem vnitřního pnutí puká. Dochází ke změně podstaty věci či jevu, vytváří se nová struktura, nové vztahy; vzniká nový jev s novými hranicemi míry. Skokem se řeší rozpory staré kvality a vytvářejí rozpory kvality nové.“ Marxistická dialektika: Zákon přechodu kvantity v kvalitu.

Jen pro upřesnění, výše uvedený zákon původně nevymysleli marxisté, ale německý filosof Georg Wilhelm Hegel. Hegel nebyl ani marxista, ani materialista, nýbrž jeden z největších idealistických filosofů vůbec. Marxisté všeobecně nevymysleli nic nového, natož kloudného. Stačilo jen vzít, překroutit a řádně zmrzačit klasickou německou filosofii Hegela a Feuerbacha, anglickou politickou ekonomii Adama Smitha a v té době již přes čtyři století starý utopický socialismus a stěžejní dílko Vladimíra Iljiče Lenina napsané k třicátému výročí úmrtí Karka Marxe bylo na světě. Jak jim mám věřit, říkával táta, když Lenin se jmenoval Uljanov, Stalin Džugašvili a říjnová revoluce byla v listopadu. A tak to bylo se vším.

Dialektický citát jsem si nicméně nevybral náhodou. Všichni víme, jak dnes Cloud Computing hýbe světem. Už jsem, tuším, psal, že odborníci tvrdí, že po sálových počítačích se vzdáleným přístupem a architektuře klient-server je Cloud Computing další zcela novou úrovní využívání výpočetních prostředků.  Zřejmě tomu tak opravdu bude a pro mnohé v (hodně) dohledné době zamíříme všichni do klaudu. Má to však i svoje úskalí. Klaud znamená komunikaci, komunikace znamená síť. A nikoli jednu. Síť je uvnitř každého datového centra, síť je propojuje s okolním světem, síť leží mezi poskytovatelem služby a jejím uživatelem, svou vlastní síť většinou provozuje i sám uživatel.  Co síť, to jiný poskytovatel, provozovatel, správce.

Cloud Computing znamená spolehlivost. Už nejde jen o stahování filmů, brouzdání po internetu nebo klábosení po Skype, kdy se méně a často i více drobný výpadek přehlédne nebo odbude nějakým tím lehce nespisovným slovním spojením. Převede-li firma svoje IT do klaudu, chce, aby fungovalo spolehlivě, dodávalo data tak, jak je třeba, a provádělo výpočty právě tehdy, kdy je to nezbytné. Výpadek IT v klaudu je pro uživatele stejně nebezpečný a může mít stejně katastrofální následky, jako výpadek IT, které si provozuje sám. Klaud není datové centrum, pro uživatele je klaud všechno za síťovou zásuvkou, do níž je připojena síťová karta jeho počítače. Vzniká otázka, zda a jak je vůbec možné takovou síť řídit a spravovat? Vždyť běžný uživatel, ať firma, korporace či dokonce jednotlivec ani nejsou schopni zjistit, zda dva po sobě jdoucí pakety dorazily od nich do datového centra po stejné trase. Dnešní sítě žijí skoro vlastním životem, dynamické směrovací protokoly jsou schopny analyzovat provoz a vybírat optimální trasu opravdu div ne pro jednotlivé pakety. Běžné správní nástroje obvykle neumožňují zjistit, jak se chová vnější síť za hraničním směrovačem sítě, v níž jsou umístěny, a co se s ní děje. Kdo vlastně zodpovídá za celou trasu, kdo a jak ji spravuje? Existují vůbec nástroje, které by umožňovaly podobné molochy spravovat a řídit a jsou poskytovatelé jednotlivých dílčích mezilehlých sítí schopni se domluvit? Kdo a jak zodpovídá za přenos dat mezi mrakem poskytovatele a mráčkem uživatele? Poněkud jednodušší je situace, kdy poskytovatel klaudu je současně i poskytovatelem propojení, což samozřejmě nahrává komunikačním operátorům. S rozšířením spektra uživateů i množství a typů klaudových služeb se však velká část provozu přenese opravdu do anonymního internetu a záruka, že provoz mezi datovým centrem a konzumentem služeb bude dostatečně spolehlivý a bezpečný, se stane zejména pro střední a malé firmy klíčovou.

Otázka proto možná nezní: jak a jakými nástroji spravovat a řídit síť, respektive sousítí, nástrojů a technologií je požehnaně, ale zda a jak je možné dosáhnout stavu, kdy správu a řízení bude možné provozovat nad sítí a trasou bez ohledu na dílčí vlastníky, provozovatele či dokonce typy zařízení, jimiž pakety od uživatele k poskytovateli a zpět procházejí.

Dag Jeger